Hodně lidí se rozhodne darovat svůj byt či dům svým potomkům ještě za života. Darování nemovitosti je podstatně jednodušší proces než dědění a majitel může majetek rozdělit přesně podle svých představ. Příbuzní se tak vyhnou případným sporům o zděděný majetek a vše proběhne rychle a jednoduše.
Základem je darovací smlouva
Darování nemovitosti je nejlepší řešení převodu nemovitosti mezi blízkými příbuznými. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k nemovitosti nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Někdy si rodiče přejí, aby majetek zůstal i pro případ budoucího konfliktu (rozvodu) mezi manžely tzv. v rodině, proto darují nemovitost jen do vlastnictví svého potomka.
Základem každého převodu nemovitosti musí být písemná smlouva. V té uveďte kromě jmen, adres a dat narození všech zúčastněných osob především podrobný popis nemovitosti, které se smlouva týká. Ten musí být velmi důkladný (nezapomeňte např. na garáž, podíly na sousedních pozemcích či břemena), jakékoliv opomenutí může vést k zamítnutí návrhu na vklad. Sepsání darovací smlouvy totiž nestačí k nabytí vlastnictví nemovitosti. Vlastnictví se získá až po provedení vkladu do katastru nemovitostí.
Někdy si rodiče přejí, aby majetek zůstal i v případě rozvodu v rodině, proto darují nemovitost jen do vlastnictví svého potomka.
Jak je to při darování s daní?
Velkou výhodou darování je, že se mezi příbuznými neplatí darovací daň. Jedná o bezúplatný převod, proto se v tomto případě daň z nabytí neplatí. Stejně tak se neplatí daň z příjmu, pokud darování nemovitosti probíhá v přímé nebo vedlejší rodinné linii, případně mezi partnery, kteří žijí ve společné domácnosti minimálně jeden rok před obdarováním. Nepříbuzné osoby ale musí dar uvést do daňového přiznání jako příjem a zdanit ho. Příbuzné osoby musí darovanou nemovitost zdanit pouze v případě, že ji do 5 let od darování prodaly. Každý obdarovaný musí jednou ročně zaplatit daň z nemovitých věcí. Tuto daň platí každý majitel nemovitosti.
Jak vyřešit užívání nemovitosti po darování
Dárce, který daroval svou nemovitost, ji často chce nadále užívat pro své bydlení. Tuto situaci řeší tzv. zřízení služebnosti bytu či domu. Představuje řešení, jak může užívat byt bývalý vlastník i po jeho převodu. Už v darovací smlouvě by mělo být zapsáno zřízení služebnosti - bezplatného doživotního užívání nemovitosti. Služebnost nemovitosti lze zřídit na dobu určitou nebo neurčitou, bezplatně nebo za úplatu. Předmětem služebnosti bytu může být jednotka nebo její část nebo prostorově oddělená část domu. Předmět služebnosti je nutné správně vymezit ve smlouvě o jejím zřízení. U služebnosti pouze části nemovitosti je vhodné konkrétně vymezit, které části domu nebo bytu je oprávněn využívat výlučně oprávněný ze služebnosti a které společně s vlastníkem nemovitosti.
Vlastník nemovitosti je zodpovědný za její celkovou údržbu, oprávněný ze služebnosti však hradí běžnou údržbu nemovitosti (např. výměna žárovek, úklid atd.). Bližší práva a povinnosti k údržbě nemovitosti je vhodné detailně stanovit ve smlouvě o zřízení služebnosti bytu.
Pokud jako dárce chcete nadále užívat nemovitost k bydlení, řešením je zřízení služebnosti.
Je možné dar získat zpět či ho vrátit?
Může se stát, že si dárce svůj dar rozmyslí a bude ho chtít zpět. Zákon umožňuje za určitých podmínek odvolání daru pro obě smluvní strany. Dárce může chtít vrátit dar, pokud se dostal do hmotné nouze nebo obdarovaný hrubě porušil mravy. Za hrubé porušení mravů se považuje fyzické či psychické napadání dárce, nedostatečná péče o nemovitost, odmítnutí pomoci darujícímu v nouzi atd. Také obdarovaný může nemovitost vrátit, především v případě, kdy ho dárce neupozorní na vážné faktické či právní vady nemovitosti.
