ideální polovina

Podílové spoluvlastnictví není překážkou při prodeji. Ideální díl (polovina) má tu vlastnost, že se vztahuje ke každé části nemovitosti a nelze ji vymezit. Tzn. že máte 50% z každého m2 zahrady, schodiště, a samozřejmě taky bytů, protože nejsou vymezeny jako jednotky. Ideální podíl můžete prodat komukoli, pokud nemáte sjednáno předkupní právo s vlastníkem dalšího ideálního podílu (poloviny).

Dobrý den záleží na tom, jak je nemovitost rozdělena zda na ideální polovinu, či na bytové jednotky a spol. prostory. Pokud máte ideální polovinu pak se nebude prodávat jednoduše, neboť vlastníci vlastní polovinu z celé části domu. Pokud máte rozděleno na jednotky se společnými prostory zapsané v KN, pak je to daleko jednodušší.

Dobrý den záleží na tom, jak je nemovitost rozdělena zda na ideální polovinu, či na bytové jednotky a spol. prostory. Pokud máte ideální polovinu pak se nebude prodávat jednoduše, neboť vlastníci vlastní polovinu z celé části domu. Pokud máte rozděleno na jednotky se společnými prostory zapsané v KN, pak je to daleko jednodušší.

Dobrý den, při prodeji ideální části nemovitosti aktuálně nemusíte žádat o povolení ostatní spoluvlastníky. Mám s tímto zkušenosti, prodal jsem před měsícem ideální čtvrtinu činžovního domu v Praze. V případě zájmu mohu sdělit podrobnější informace a prodej zprostředkovat a to v rámci celé ČR. V případě zájmu mě kontaktujte. Jan Humhal

K prodeji: Každý vlastník může za života svobodně nakládat se svým majetkem jak uzná za vhodné. Tedy můžete převést svoji část komukoli. Již neexistuje předkupní právo (až na výjimky) spoluvlastníků navzájem, obecně tak spoluvlastník při převodu spoluvlastnického podílu již nemusí od dané doby nabízet tento podíl k prodeji nejprve ostatním spoluvlastníkům a může jej tedy volně převést komukoliv, pouze takové nakládání nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků. Zákonné předkupní právo platí jen v případech, kdy spoluvlastnictví vznikne bezesmluvně (např. v rámci dědictví závětí, soudního rozhodnutí apod.), takové předkupní právo platí ovšem pouze šest měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví - poté předkupní právo zaniká, vztahuje se pak jak na bezúplatný převod (např. dar), tak i na úplatný (koupě), ovšem s výjimkou převodu jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci či příbuznému v řadě přímé (předci, potomci). Zákonné předkupní právo je také zachováno v případech bezesmluvního vzniku spoluvlastnictví, pokud jde o tzv. zemědělské nebo rodinné závody (dříve podniky), u nichž ale neplatí právě ono časové omezení šesti měsíců. Jestliže předkupní právo jako právo věcné bylo zapsáno do katastru nemovitostí. Předkupní právo lze zcizit (tedy převést na někoho jiného) pouze v případě, že si tuto možnost strany výslovně ujednaly (ustanovení § 2142 občanského zákoníku). Předkupní právo zaniká smrtí předkupníka. Předkupní právo však nezaniká smrtí dlužníka (tedy kupujícího), kdy zavazuje i jeho dědice. Předkupník se může prohlášením vzdát svého předkupního práva. Při konkrétní nabídce stačí prohlášení vůči prodávajícímu, že nevyužívá svého práva. V takovém případě však předkupní právo jako právo věcné přechází na koupěchtivého. Může se ho vzdát i obecně do budoucna, v takovém případě toto prohlášení musí mít písemnou formu, aby bylo možné žádat o výmaz předkupního práva z katastru nemovitostí. K pronájmu: S druhým spoluvlastníkem by měla být minimálně uzavřená písemná dohoda, který byt (když jsou dva) bude každý z nich bude mít vymezen pro sebe, aby se předešlo případným nedorozuměním. Jestli je to technicky možné, může se vytvořit tzv. prohlášení vlastníka tak, že se fakticky rozdělí komu a jaké části bude patřit konkrétně, plus společné prostory např. vchod se vstupní chodbou apod. včetně fakticky rozdělit pozemek, přístup k domu společně. Jestliže nějaká tato varianta je uzavřena, můžete bez problémů pronajmout byt komukoli.