Společné jmění manželů (SJM)

Za zkratkou SJM se skrývá právní pojem Společné jmění manželů, který definuje formu vlastnictví majetku, který vznikl během trvání daného manželství. V minulosti se používal pojem Bezpodílové spoluvlastnictví manželů. Obecně platí, že prakticky vše, co jeden z manželů nabyl po vzniku manželství, se stává součástí SJM (výjimky existují, typicky např. dědictví, které spadá do tzv. výlučného vlastnictví jednoho z manželů).

Obecně platí, že prakticky vše, co jeden z manželů nabyl po vzniku manželství, se stává součástí SJM.

Za majetek se pro tyto účely považují i dluhy; zákon definuje obsah SJM jako to, co má “majetkovou hodnotu”. Pro běžný rodinný život nejsou tyto definice úplně bezpodmínečně nutné, ale pro řešení případných závažných životních situací (rozvod, exekuce) je velmi důležité, co ne/náleží do SJM a ne/podléhá tedy dělení majetku nebo jeho zabavování. Přesnou definici SJM najdeme v občanském zákoníku, konkrétně v paragrafech 708 až 742. Za zajímavé můžeme považovat, že SJM nevzniká mezi osobami, které uzavřely registrované partnerství.

Z hlediska řešení bydlení jsou zajímavé např. následující situace: manželé bydlí společně v bytě, který si koupil manžel několik let před tím, než vstoupil do manželství - byt není součástí SJM a při rozvodu na něj manželka nemá žádný nárok, ač v něm třeba mnoho let a třeba i se společnými dětmi bydlela. Snoubenec investoval své úspory do oprav domu, do kterého se nastěhoval ke své snoubence a který patří jejím rodičům - dům se do SJM nezahrne ani po svatbě, a dokonce ani po smrti rodičů, jejichž je jeho manželka jediným dědicem.

Pro řešení možných (budoucích) problémů se využívají úkony zvané Rozšíření SJM a Zúžení SJM, které mohou ochránit jednoho či druhého z manželů.

Pro některé rodiny je možným východiskem z (budoucí) problematické situace úkon nazvaný “Zúžení SJM”. Takovýto, u notáře náležitě sepsaný, úkon vyčlení ze SJM majetek, který do něj dle zákonné definice spadá, a to za účelem ochrany jednoho z manželů (typicky toho, který do manželství vstupoval jako ten movitější). Opačným úkonem, nazvaným “Rozšíření SJM”, lze výčet toho, co do SJM standardně spadá, rozšířit např. o zmiňované dědictví, a tím defakto zvýhodnit jednoho z manželů (toho, který do manželství vstoupil jako méně movitý). Tyto úkony mohou tedy kromě výhod pro jednoho z manželů přinášet i ochranu manželů vzájemně před ekonomicky dopady jejich neuváženého jednání nebo např. neúspěšného podnikání - protože ač některé dluhy nemohou být zahrnuty v SJM (zavazují jen jednoho z manželů, protože např. vznikly před manželstvím), může se věřitel domáhat jejich uspokojení z majetku do SJM spadajícího. Což je mimochodem novinka, která v předchozích právních úpravách občanského zákoníku neexistovala.